Klidožití

Kniha Klidožití přibližuje fascinující příběh zátiší – žánru, který dnes považujeme za samozřejmý, ale jehož cesta k uznání byla dlouhá a překvapivá. Ačkoli zobrazování předmětů, ovoce či květin znala už antika, středověk je na staletí odsunul stranou. Teprve na konci renesance se lidé začali na věci kolem sebe dívat „novýma očima“ a objevili jejich krásu, symboliku i estetickou hodnotu.

Na přelomu 16. a 17. století si humanisté, přírodovědci i umělci uvědomovali půvab všedních předmětů, obdivovali mistrovské řemeslo i rozmanitost přírody a vtělovali je do svých obrazů. Zátiší se rychle stalo vyhledávaným tématem – od prostřených stolů a květinových váz až po knihy, hudební nástroje či drobné přírodní motivy.

Publikace ukazuje, jak se tento žánr postupně prosadil i v prostředí sběratelství. V 17. století vznikaly kabinety kuriozit, později obrazové galerie, a zátiší se stalo jejich nedílnou součástí. Kniha sleduje také vývoj strahovské sbírky, která od 18. století shromažďovala nejen umělecká díla, ale i přírodniny, mince či předměty z dalekých krajů.

Strahovská obrazárna, budovaná zejména od 30. let 19. století, se stala významným centrem sběratelství. Vedle biblických a historických scén zde našla své místo i zátiší – tichá, harmonická a kontemplativní díla, která vyvažovala dramatičnost ostatních obrazů. Ve sbírce se objevují práce flámských mistrů, malířů rakouské monarchie i autorů působících v Praze, včetně tvůrců navazujících na rudolfinskou tradici kabinetních zátiší.

Kniha Klidožití tak nabízí nejen uměleckohistorický výklad, ale i příběh sbírky, která byla po roce 1950 rozptýlena, později částečně navrácena a dnes znovu představována veřejnosti. Je to publikace o kráse ticha, o věcech, které mlčí, a přesto vyprávějí.

Rozměr knihy: 211 × 210 mm

Počet stran: 60